Letošní ročník byl náročný. Bojovali jsme celkem ve čtyřek různých soutěžích a bylo potřeba rozšířit kádr. Po ročníku 2015/2016 opustily tým tři hráčky ze základní sestavy univerzálka Paula Kubová, libero Simona Hronová a chorvatská blokařka Beta Dumančic. Dále blokařka Alexandra Sochorcová, nahrávačka Soňa Nováková (Dosoudilová) a smečařka Simona Čudová.

Vedení přivedlo hned trio cizinek. Z Chorvatska blokařku Bernardu Čutuk a libero René Sain, které působily či působí v reprezentaci. Třetí do party byla bulharská univerzálka Boyana Andreeva. Na post nahrávačky přišla z Přerova Šárka Kubínová. Návrat domů z bundesligové štace ohlásila Nikol Sajdová a přibyla Přibylová na libero plus domácí talent Gabriela Orvošová na post univerzálky.

Situace si ovšem vyžádala změny i v průběhu roku. Do týmu přišla Jana Napolitano-Šenková a právě po jejím příchodu rapidně stouply šance Olomouce potrápit Prostějov. Vedení přivedlo i zkušenou Ivu Mifkovou (dříve Bramborovou). Do Šternberku se stěhovala Gabriela Orvošová.

V evropském poháru CEV nás zastavil jeho pozdější vítěz

Stejně jako loni jsme se účastnili CEV Cupu. Los nám v létě přiřkl nizozemský celek z Almela na utkání jsme si ovšem museli počkat až do prosince. V jeho půlce jsme vyrazili k prvnímu utkání na půdu soupeře. Po hladkém vítězství 3-0 byla domácí odveta formalitou a po zopakování stejného výsledku i na domácí palubovce jsme se mohli těšit na osmifinále. V tom nás čekal volejbalový svátek, protože k nám zavítalo Dinamo Kazaň. Ruský velkoklub, který před dvěma lety ovládl Champions league se dostal do poháru CEV vinnou zpackaného play-off v domácí soutěži. Plat jejich jedné hráčky by zajistil náš chod na celý ročník, takový to byl rozdíl. Ruský celek jej potvrdil i na hřišti a postoupil do dalšího kola. Celou soutěž nakonec i ovládl.

https://www.instagram.com/p/BPuU5ZlhRij/

MEVZA a čtvrté místo po základní části

Středoevropská liga nabídla osm kvalitní utkání s celky, jenž startují v evropských pohárech. Soutěžní ročník nám začal v řijnu ve Slovinku, kde jsme ve vyrovnaném utkání podlehli domácí Ljubljani 1-3. O den později jsme si zlepšili náladu před cestou domů a porazili Záhřeb s přehledem 3-0. Další dvě kola nás čekala o Vánocích do haly UP přijel Maribor a k vidění byl kvalitní volejbal s nádechem evropských pohárů. Ani ve druhém utkání jsme však nedokázali soupeře ze Slovinska porazit a prohráli jsme 1-3. Další den přišlo trápení s rakouským mistrem Sokol Post NÖ. Zápas jsme vydřeli v pěti setech. Druhý a zároveň poslední trip nás čekal do Maďarska. První utkání jsme v tamní hale zvládli, když jsme porazili 1.BVK Bratislava 3-0. Ovšem v tom druhém si na nás smlsnul domácí Linamar BÉKÉSCSABAI RSE, který startoval i v kvalifikaci o Ligu mistryň. Poslední dvojutkání nás čekalo opět v domácí hale, kde jsme si poradili nejprve se Slávií Bratislava.

Poté i s maďarským Vasasem. Po tomto utkání jsme slavili postup – nepostup. O dva dny později se však ukázalo, že čtvrté místo je nepostupové. Na Final Four se nakonec nejelo, ale alespoň jsme si zahráli pod tlakem (to se nám ve zbytku sezony hodilo) do posledního míče – ten pocit byl k nezaplacení.

Český pohár a vítězství po 22 letech

Los nám přál, když utkání s Prostějovem vyšlo až na finále. Ve čtvrtfinále jsme si poradili s přehledem s pražským Olympem. Semifinále nás čekalo s Ostravou. Výhodou bylo, že první utkání jsme hráli na jejich palubovce. Po velkém boji jsme zvítězili až v tiebreaku. Domácí odveta pak byla jasnou záležitostí a mohli jsme se těšit na finále s Prostějovem. První březen se pak nesmazatelně zapsal do klubové historie zlatým písmem. Plná hala UP viděla nervy drásající finále, kdy jsme vedli 2-0 na sety. Ovšem Agel dokázal vyrovnat na 2-2 a musela rozhodnout zkrácená sada. Tam jsme byli úspěšnější a společně s fantastickým publikem jsme mohli slavit!

Domácí UNIQA extraliga

Před ročníkem jsme chtěli Prostějov potrápit a splnili jsme to. Základní částí jsme prošli téměř s čistým štítem. Nevyšel nám jen zápas v Ostravě, kde jsme v úvodu ročníku prohráli po špatném výkonu. S Prostějovem jsme se oťukávali, když jsme doma prohráli 0-3. Nicméně v závěru úvodní části jsme sahali v Prostějově po senzační výhře, kdy jsme prohráli z mečbolu.

Nadstavbová část přinesla drama téměř do posledního kola. Po vítězství v Prostějově a jeho další porážce v Ostravě a ztrátě s KP Brno jsme živili i šanci na první místo. Nakonec jsme skončili v tabulce přeci jenom druzí.

Ve čtvrtfinále jsme narazili na Sokol Šternberk. Což byla příjemná varianta pro úvod vyřazovacích bojů. Sokol pod vedením Martina Hrocha a hrající asistentky Markéty Janečkové nás dokázal potrápit zejména ve druhém domácím utkání a části třetího zápasu. Postup 3-0 nám neunikl a přišla na řadu Ostrava. Úvodní semifinálový zápas nám vůbec nevyšel – někdy to přijít muselo. Do utkání nastoupila i s velkým sebezapřením Jana Napolita-Šenková, kterou skolil nějaký bacil a sotva se držela na nohách. Ostrava se ujala po zásluze vedení 1-0 na utkání. Druhý den přišla vydřená, ale o to důležitější výhra. Tři vypjaté koncovky setů jsme zvládli lépe než soupeř. Hlavně ta třetí byla infarktová 36-34!

Do Ostravy jsme jeli za stavu 1-1 na zápasy. Všichni jistě pamatujeme na loňskou bitvu, kdy jsme obě utkání v Ostravě jednoznačně prohráli. Teď jsme jeli s nutností minimálně jednou vyhrát a povedlo se to hned dvakrát! Třetí zápas jsme nedali domácím prakticky šanci a vyhráli 3-0. Čtvrtý zápas začala lépe Ostrava, když vyhrála úvodní sadu. Nám se podařilo vývoj otočit, ale ve čtvrté sadě to vypadalo, že Ostrava pošle zápas do tiebreaku. Nestalo se tak a set jsme dokázali otočit ze stavu 15-20 na 25-22 a mohli jsme slavit postup do vytouženého finále s hloučkem našich fanoušků.

Finále nabídlo drama, jaké tady za poslední desetiletí nebylo k vidění. Hned na úvod jsme překvapili Prostějov na jeho palubovce výhrou 3-2! Druhý den Agel srovnal po hladké výhře 3-0 stav série na 1-1. Třetí finále jsme opět dokázali urvat my a zase to bylo velké drama, když jsme zvítězili 3-2. Druhý den na nás čekala napěchovaná hala a vidina titulu, ale Prostějov odmítl konec a opět vyrovnal stav sérii. Musela rozhodnout rozhodující bitva v Prostějově. Tu začal Agel lépe, když vyhrál úvodní sadu. Druhý set jsme zvládli lépe my, ale Prostějov kontroval ziskem třetí sady. Ve čtvrté sadě to s námi už nevypadalo vůbec dobře, ale dokázali jsme se ještě jednou nadechnout a otočit ze stavu 16-19 na 23-19. Poslední set musel rozhodnout o vítězi, bohužel jsme ho už nezvládli….

Velký dík patří našim partnerům. Vážíme si toho, že stojíte při nás. Právě díky vaší podpoře můžeme bojovat o ty nejvyšší příčky. A nesmíme zapomenout ani na Vás, fanoušky. Vy jste byli náš sedmý hráč na hřišti.

Děkujeme mockrát!

Vedení klubu a tým

text: T.Příhoda foto: Olomoucký deník